07.07.2015 | www.mmr.cz
Projev ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové na červnovém Žofínském fóru věnovaném problematice cestovního ruchu vzbudil velký ohlas.
Projev ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové na červnovém Žofínském fóru věnovaném problematice cestovního ruchu vzbudil velký ohlas. COT business nedlouho na to přišel s nabídkou rozhovoru.
Na Žofínském fóru jste mj. informovala, že zákon o cestovním ruchu nebude. Jakým způsobem by tedy měl být nadále řízen a financován rozvoj cestovního ruchu v České republice a jejích regionech? S evropskými zdroji už na tyto účely de facto počítat nemůžeme…
V průběhu zpracování zákona vyšlo najevo, že s ohledem na střet navrhované právní úpravy a stávající legislativy není zavedení komplexního zákona o cestovním ruchu možné. S ohledem na omezení alokace na podporu cestovního ruchu připravuji transformaci Kolegia cestovního ruchu. Současně usiluji o obnovení činnosti Meziresortní koordinační komise, kde bych pak ráda projednala možnosti jednotné zahraniční propagace ČR a koordinaci implementace opatření Akčního plánu. Usiluji o vytvoření nového národního programu podpory cestovního ruchu, respektive tří podprogramů: jednoho zaměřeného na podnikatelské subjekty, druhého na samosprávu a třetího pro destinační společnosti. V rámci schvalování rozpočtu pro rok 2016 jsem požádala o navýšení alokace programu na celkových 500 milionů korun. Požádali jsme odbornou veřejnost o spolupráci s nastavením programu, respektive sdělení priorit a potřeb projektových záměrů. Ráda bych v průběhu prvního pololetí příštího roku vyhlásila první výzvu.
Účastníci fóra s povděkem kvitovali vaši zmínku o tom, že chcete výrazně zvýšit podíl cestovního ruchu na HDP. Jakými nástroji chcete tohoto cíle dosáhnout? Jaká je vaše vize směrování cestovního ruchu jako ekonomického odvětví?
Věřím, že zvýšení podílu cestovního ruchu na národním hospodářství docílíme prostřednictvím implementace národních strategických dokumentů v oblasti cestovního ruchu, respektive Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR na období 2014-2020 a Marketingové koncepce cestovního ruchu ČR 2013-2020, koordinací aktivit na podporu cestovního ruchu i důrazem na zvyšování efektivity realizovaných aktivit. Máme zde také Akční plán ke Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020.
Na fóru jste se kriticky zmínila o fungování agentury CzechTourism v minulém období. Zároveň jste zopakovala, že společně s novým vedením agentury jste zavedli jasná a transparentní pravidla pro její fungování a pro poskytování finanční podpory projektům a akcím, které mají zviditelnit regiony. Můžete tato pravidla specifi kovat, prosím? A jak jste spokojena s jejich dosavadním fungováním?
Pro zajištění efektivity veřejných prostředků vynaložených na partnerství u sportovních a kulturních eventů byla vypracována transparentní kritéria a metodika. Význam eventů je určován především na základě přímých dopadů na cestovní ruch a také z hlediska jejich dopadu na budování destinační značky. Výše uvedená metodika se zaměřuje na přímé dopady na cestovní ruch se souhrnnou váhou 40 procent - sleduje se návštěvnost akce, nabídka destinačního balíčku, počet přenocování, atraktivnost destinace a sezonnost akce atd. Dále se hodnotí dopady na budování destinační značky Česká republika se souhrnnou váhou 40 procent. Zde se sleduje význam akce, tradice eventu, soulad s destinační značkou, mediální dopad akce aj. Dalším kritériem je rozsah nabízené spolupráce se souhrnnou vahou 20 procent - poskytnuté plnění vůči agentuře Czech Tourism. Nový systém hodnocení byl spuštěn pro akce s termínem konání v druhé polovině roku 2015. O podporu se ucházelo přes 60 organizátorů akcí. Žádosti byly zpracovány on-line, přičemž samotné vyhodnocení, respektive pořadí eventů, bylo automaticky vygenerováno dle součtu vah hodnoticích kritérií. Každá žádost byla formálně i obsahově zkontrolována, přehled vyhodnocených eventů prošel několikastupňovým schvalovacím procesem. Přijímání žádostí o partnerství pro rok 2016 bude spuštěno na přelomu srpna/září 2015.
Informovala jste mj. i o zrušení projektu národního informačního portálu. Nehrozí něco podobného i dalším projektům?
O ukončení projektu Národního informačního portálu bylo rozhodnuto na základě výsledků auditu. Ostatní projekty tímto auditem zaměřeným na projekty IOP prošly a zastavení jim nehrozí. Projekt Národního informačního portálu byl před předáním novému vedení nastaven a veden tak, že nevykazoval znaky naplnění podstaty projektu. Díky jeho zastavení došlo k úspoře 70 mil. Kč.
Jakými nástroji plánuje MMR podporovat značku České republiky v zahraničí?
Samozřejmě klasickými nástroji, jako je podpora významných sportovních a kulturních akcí s mezinárodním přesahem, které jsou neoddiskutovatelně akcemi, které zvedají prestiž České republiky v zahraničí. Dále jsem oslovila ministry vlády České republiky s nabídkou spolupráce a servisu služeb, které má v kompetenci příspěvková agentura CzechTourism - použití jednotného vizuálního stylu, rozsáhlé sítě komunikačních výstupů prezentujících Českou republiku jako atraktivní destinaci. Konkrétně jde o sérii videí v délce 30 sekund až 5 minut, jež prezentují klíčové prvky kulturního a přírodního dědictví České republiky, a to diferencovaně pro domácí, evropské a vzdálené trhy. Tato videa jsou k použití na veletržních a jiných prezentačních akcích, v informačních centrech, dopravních prostředcích apod. Dále se jedná o propagační tiskoviny s tematikou českých a moravských regionů, mapy atraktivit, katalogy turistických cílů ve variantních jazykových mutacích, reklamní předměty apod.
V oblasti digitálních obsahů jsme připravili zastřešující aplikaci www.czechdays.eu, do níž můžete vkládat elektronické publikace, a pracujeme na řadě projektů mobilních aplikací.
CzechTourism má v současnosti 22 zahraničních zastoupení po celém světě, ve státech s významným potenciálem pro incoming, kterými jsou USA nebo Rusko či Čína. Obecný marketingový koncept České republiky na zahraničních trzích bude v roce 2015 držet linii Česka jako země - tentokráte romantických - příběhů.
Na Žofínském fóru jste také řekla, že pustíte do poslanecké sněmovny novelu zákona 159/1999 Sb., protože jste dospěli ke konsenzu s cestovními kancelářemi a pojišťovnami. Podle zprávy ČTK, která cituje mluvčí České asociace pojišťoven, však pojišťovny s aktuálním zněním návrhu novely stále nesouhlasí a opět naznačují, že za těchto podmínek by pojištění nenabízely. Vy jste na fóru uvedla, že tlaku pojišťoven nehodláte ustupovat. Jak by tedy ministerstvo reagovalo v případě, že by pojišťovny skutečně přestaly pojištění pro případ úpadku cestovní kanceláře nabízet? Myslíte, že by v takovém případě vše vyřešil institut bankovní záruky, který je podle našich informací v návrhu novely obsažen?
Vládní návrh zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, má být v nejbližší době projednán v Poslanecké sněmovně ve II. čtení. Ministerstvo opětovně konzultovalo problematiku povinného pojištění pro případ úpadku cestovní kanceláře se zástupci odborné veřejnosti, jako i se zástupci České asociace pojišťoven. V souvislosti s vyjádřením pojišťoven proběhlo několik pracovních jednání, na kterých byly představeny alternativní varianty řešení zajištění/pojištění pro případ úpadku cestovní kanceláře jak ze strany ministerstva, tak ze strany pojišťoven. Ministerstvo veškerá obdržená stanoviska vyhodnotilo a vytyčilo možné shodné prvky pro všechny strany, které byly následně promítnuty do komplexního pozměňovacího návrhu. Do pozměňovacího návrhu byly následně promítnuty připomínky ze strany České asociace pojišťoven i ze strany České národní banky. Aktuální znění textace novely zákona bylo podpořeno jak oběma asociacemi cestovních kanceláří, tak i ČNB.
Zdroj: www.mmr.cz
© 2011 - ALDR • Realizace web studio