Přišli jsme o 95 procent lyžařů, říká provozovatel areálu na Pustevnách

Uvažovali jste o úplném zastavení vleků na Pustevnách, nakonec jeden pojede. Proč?
Už asi osm let je sjezdové lyžování na Pustevnách ztrátové. Jezdí lyžovat stále méně lidí. Má to tři hlavní důvody. Je to dáno tím, že si zvykli vyrazit třeba na týden do Alp, a pak už české hory vynechávají. Další důvod, proč lyžaři na Pustevnách chybí, jsou hodně prudké sjezdovky.

To je snad spíše výhoda? Dobrý lyžař má rád prudší svahy.
To ano, ale dnes je ve světě trend stavby modrých, lehčích sjezdovek. Už se nestaví ani červené sjezdovky, nemluvě o černých. K tomu musíte připočítat, že tady máme jen vleky, které jsou v prudkých pasážích náročné, bolí z nich nohy. Nemáme na vlecích sedačky, proto tady nejezdí tolik lidí jako dříve.

A ten třetí důvod, proč omezujete provoz sjezdovek?
Ubývá přírodního sněhu i vody na zasněžování. Jsme v CHKO Beskydy, takže nemůžeme postavit retenční nádrž, z níž bychom čerpali na zasněžování, a ubývá i voda z potoků. A ještě jeden důvod, který však není trvalý – kvůli dostavbě Libušína nebudeme letos provozovat malou sjezdovku pod Šumnou.

Kolik lyžařů z Pusteven v posledních letech ubylo?
Myslím, že jsme přišli o 95 procent, tedy o většinu. Před časem k nám ještě jezdili i Poláci nebo Slováci, ale třeba v Polsku vzniklo tolik nových lyžařských středisek, že tady už polského lyžaře neuvidíte.

Kolik sjezdovek bude v provozu letos?
Pouze jedna, Lokomotiva. Tu provozujeme proto, aby měli návštěvníci hotelu Tanečnice a okolních chat kde lyžovat. Na to by nám měla stačit voda k zasněžování.

Kolik stojí takové zasněžení sjezdovky?
To se nedá říct tak z hlavy. Vodu máme zdarma, ale musíte počítat elektřinu na provoz čerpadel a sněžných děl, obsluhu, údržbu vleků, nájem pozemků, údržbu rolby... Je toho hodně. Loni nás zimní provoz sjezdových tratí vyšel na tři miliony korun ztráty. To, co jsme v létě vydělali, z toho jsme museli hradit ztrátu v zimě.

Pustevny byly dříve vyhlášeným zimním střediskem, nyní jejich post převzala spíše Bílá. Je to konec Pusteven coby střediska sjezdového lyžování?
My tu možnost zůstat střediskem sjezdového lyžování ještě nezavrhujeme. Máme tady sjezdovku Velká (kousek za sochou Radegasta směrem na Radhošť, pozn. red.), která má přes kilometr, ale je problém na ni lidi dostat. Kdysi bylo na Pustevnách osm sjezdovek, směrem na Radhošť už zbyla jen ta Velká. U ní stále platíme nájem a za vynětí z lesního fondu, což dělá nějakých 350 tisíc ročně.

Čili ji chcete obnovit?
Máme takovou vizi, že bychom příští rok, nebo spíše v roce 2019 až 2020, vyměnili naši lanovku za kabinovou. Ta by měla být moderní s odpojitelnými kabinami, takže by lidé mohli lépe nastupovat. To je krok číslo jedna. Bude otevřen Libušín i chystaná Stezka v korunách stromů na vrcholu Tanečnice. Tisíce lidí míří na ledové sochy, které už děláme ve vlastní režii. Takže ti lyžaři vlastně nemají šanci se tady dostat. To by měla změnit modernizace lanovky.

Jak?
Kapacita se zavedením kabinek zvýší trojnásobně, kdy místo současných 850 lidí za hodinu ve špičce by to mělo být 2 500 lidí. Nová lanovka pojede nahoru pět minut a ne dvacet jako nyní. Až bude hotová a ze strany Prostřední Bečvy se zkapacitní záchytné parkoviště, což je také v plánu, chceme vybudovat lyžařské centrum v místě bývalé dolní stanice lanovky, pár set metrů nad současnou stanicí.

To by vypadalo jak?
Od někdejší dolní stanice lanovky by měla vést sedačková lanovka až k dnešní sjezdovce Lokomotiva a ke Stezce v korunách stromů. Tamní vleky uchováme, sjezdovky rozšíříme. Další lanovka doveze lidi na Velkou sjezdovku, kde plánujeme další menší sedačkovou lanovku. Tak bychom měli hned dvě sjezdovky delší než kilometr, navíc hezky propojené.

A to vám CHKO povolí?
Máme předjednáno, že pokud splníme požadavky, tak ano. A stejně tak předběžně souhlasí Biskupské lesy, kterým patří zdejší pozemky.

Už dnes vám chybí voda na zasněžování, jak chcete vyřešit tento problém?
Máme to vymyšleno tak, že bychom využili lom, který je nedaleko začátku Knížecí cesty. Ten bychom si chtěli od Biskupských lesů pronajmout. A vedle atrakcí, jako jsou třeba lezecké cesty, bychom zde chtěli vytvořit i nádrže na vodu, ze kterých bychom v zimě čerpali. V létě, když bude dost vody, bychom ty nádrže plnili, v zimě z nich čerpali.

Kdysi byla oblíbená Mládežnická sjezdovka, ale už dlouho nefunguje. Počítáte s ní?
Ne, Mládežnickou obnovovat nebudeme. Ta je moc prudká a je tam hodně ostrý dojezd. Počítáme pouze se sjezdovkami, které jsem už zmiňoval.

Kdy by tyto vaše plány měly být hotové?
To bude trvat minimálně pět let, jen samotná lanovka je projekt na dva až tři roky. Dříve nemá cenu zkoušet stavět ten zbytek.

Kolik to všechno bude stát?
Lanovka vyjde na 150 milionů, ten zbytek tak na 300 milionů korun.

To je celkem půl miliardy...
Ano. Na stavbu lanovky bychom chtěli využít peníze z operačních fondů, to by nám mohlo dát dvě třetiny financování. Zbytek peněz bychom museli sehnat sami, a až by to bylo, chceme najít silného strategického partnera.

Takový se však nehledá snadno.
Jedním z možných investorů je třeba společnost Bonver, která chce znovu postavit hotel Tanečnica. Ten starý se má zbourat a místo něj má vyrůst nová budova. Ještě nic nemáme podepsané, ale probíráme to a obě strany si uvědomují, že je pro ně oživení Pusteven důležité. My k tomu budeme výrazným způsobem rekonstruovat hotel Ráztoka, který vlastníme.

Funguje nějak spolupráce s okolními hotely a penziony? Vždyť Pustevny jsou to, co jim láká návštěvníky.
Dá se říci, že taková spolupráce vůbec neexistuje, a až na výjimky se s nikým nedá na ničem domluvit.

V Alpách fungují na domluvě hoteliérů celá údolí.
Ano, ale tady u nás ne.

Má taková spolupráce do budoucna šanci?
Myslím, že ne. Tohle tady supluje kraj. Třeba příští rok by měl začít jezdit autobus přímo na Ráztoku, pod lanovku.

Nakolik váš rozvoj naráží na fakt, že působíte v CHKO?
Hodně. Už jsem mluvil o nádržích na vodu, které bychom potřebovali na zasněžování, ale jinak spolupracujeme dobře.