Viliam Sivek pro TTG:V krizi nás musí být slyšet, tentokrát si sami nepomůžeme.

Pane Siveku, již 12. března se vámi vedené Fórum cestovního ruchu obrátilo na vládu s žádostí o pomoc při řešení dopadů pandemie COVID-19 na cestovní ruch. Máte již z kompetentních míst nějakou odezvu na vaše návrhy?

Za Fórum cestovního ruchu České republiky jsme členy krizového štábu, který zasedá při Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, já a pan Martin Plachý. Za Asociaci hotelů a restaurací ČR pan Václav Stárek. A oba dva si zaslouží poděkovat za skvělou spolupráci. Všichni víme, že prvním opatřením vlády, která zastavila cestovní ruch v České republice, bylo uzavření ubytovacích zařízení. Jak jsem se v minulosti vyjádřil, dnem přijetí tohoto nařízení přestal cestovní ruch v naší zemi existovat. Tím vyvstala obrovská řada podnikatelských existenčních problémů, ať již se to týká cestovních kanceláří, hotelů, penzionů, horských středisek, restaurací, průvodců a dalších. Škody, které jsou a budou napáchány, jsou nedozírné.

Opatření, která jsou přijímána ze strany státních orgánů, jsou jednoznačně nedostatečná a nejsou pro podnikatelský sektor vstřícná v zájmu zachování živnosti. Například drtivá většina podnikatelů má svoje provozovny v objektech, které patří městům, jimž platí nájem. Praha vydala opatření, že bude odpouštět pouze úroky z prodlení a na zaplacení nájmu trvá. Dle mého názoru zde pouze kopíruje stát.

Domníváte se, že v tuto chvíli vládou navrhované plošné úlevy, tedy prominutí pokuty za pozdní podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických a právnických osob, prominutí úroku z prodlení za pozdní úhradu daně z příjmů fyzických a právnických osob, pokud k podání daňového přiznání a úhradě daně dojde nejpozději dne 1. 7. 2020, jedno prominutí pokuty za opožděné podání kontrolního hlášení ve výši 1000 Kč a prominutí správního poplatku za podání žádosti o posečkání s úhradou daně, žádosti o splátkování daně, žádosti o prominutí úroků z prodlení a žádosti o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení, jsou dostatečné a cestovním kancelářím pomohou?

Tak toto opatření nám v žádném případě k tomu, abychom nemuseli zavřít „krám“, nepomohou. První existenční problém nastane kolem 10. dubna, kdy zaměstnavatelé musejí poslat výplaty svým zaměstnancům. Zároveň již nastala druhotná platební neschopnost. Podnikatelé v cestovním ruchu nedostávají zaplaceno ani za služby, které již odvedli. Kde vezmou finanční prostředky? Úvěry, které bude muset podnikatel zaplatit v horizontu příštích dvou let? Vím, že ministr Karel Havlíček připravuje zvláštní úvěrový program s pracovním názvem COVID, v rámci něhož budou moci podle informací žádat i ti nejmenší o minimum 20 000 Kč. Ale pomůže to? Možná na jeden měsíc přežití.

Jaké kroky by podle vás vláda měla učinit, když jí, stejně jako ostatním vládám, i WTTC doporučuje, aby přijaly sérii opatření na pomoc firmám v cestovním ruchu?

Stát má v současné době prioritní zájem ochránit zdraví obyvatel. Navrhl jsem dnes vládě přijmout mimo jiné rychlé opatření, které by pomohlo alespoň k částečnému nastartování našeho oboru. Doporučuji vládě inspirovat se slovenským zákonem o rekreačních poukazech, který na Slovensku platí od 1. 1. 2019. Uvědomuji si, že formou zákona nelze u nás takovéto opatření realizovat a bylo by v současné době na škodu. Zároveň jsem přesvědčen, že s ohledem na virem zasažený svět nám může domácí cestovní ruch v počátcích krize pomoci.

Proto by bylo dobré přijmout opatření, a předesílám pouze formou benefitů, nikoliv povinností, aby firmy měly možnost finanční příspěvek na domácí rekreaci uplatnit jako odečitatelnou položku z daní. S mým návrhem již předběžně souhlasí paní ministryně Dostálová, která mě informovala, že zastavila program na marketing, aby jej bylo možné upravit pro tyto účely, tj. nastartovat domácí cestovní ruch.

Cestovní ruch má za sebou již mnoho otřesů, vzpomeňme chrlení sopek, střílení na plážích, ptačí chřipku, SARS i uzemnění boeingů. To byly ponejvíce dopady na outgoing. Nynější krize se ale citelně dotkne i domácího cestovního ruchu. Jaké finanční rezervy mají subjekty v DCR a jsou schopny se bez pomoci státu vzpamatovat?

Pokud bychom měli dostát všem závazkům, které po nás stát požaduje, žádné finanční rezervy nemáme.

Fórum cestovního ruchu zastupuje převážnou většinu subjektů působících v cestovním ruchu u nás. Jak podnikatelé v DCR vnímají opatření státu? Považují je za správná? Na jedné straně se lidé přesouvají hromadnou dopravou, na druhé straně se nesmějí přesunout do penzionů či hotýlků v přírodě, kde by mohli za dodržení hygienických předpisů příjemněji přečkat těžké období a podpořit fungování alespoň části podnikatelů v DCR.

K tomu nejsem kompetentní se vyjadřovat, jde o ochranu zdraví obyvatel.

Jsou podnikatelé schopni vyčíslit ztráty, ke kterým v jejich podnikání došlo a určitě ještě dojde?

Budou-li za dva měsíce existovat, tak určitě budou. Jen je třeba tyto ztráty vyčíslit a soustředit do jednoho materiálu. Tady nejde o nějaké výkřiky jednotlivců a nebo asociací. Materiál musí být ucelený a škody se musejí uplatnit.

Většina podnikatelů není v nastalé situaci schopna udržet zaměstnance. Hrozí ale, že až se opět bude moci začít pracovat a služby budou potřeba, nebudou k dispozici pracovníci v odborných profesích. Je stát schopen okamžitě finančně pomoci podnikatelům, aby mohli zaměstnance zaplatit?

V současné době není, čekáme na rozhodnutí z jednání vlády, které bude ve čtvrtek 19. března.

Po opětovném otevření hranic se znásobí nedostatek pracovních sil. Vyslyší příslušná ministerstva tuto potřebu a uvolní vízovou politiku, abychom mohli zaměstnávat kuchaře, číšníky ze zemí, kde lidé pracovat chtějí?

Jsem přesvědčen, že s ohledem na nezaměstnanost, která nastane v cestovním ruchu, je pro nás takovéto opatření v současné době nepodstatné. Jinými slovy, drtivá většina zahraničních zaměstnanců sedí v současné době doma.

Třicet let je cestovní ruch u nás brán jako obor, který „si pomůže sám“, i nyní panuje obava, že ostatní obory dostanou přednost. Jak tomu předejít a upozornit vládu na to, že cestovní ruch přináší významná procenta do rozpočtu a že je ohrožena existence téměř čtvrt milionu osob zaměstnaných v cestovním ruchu?

To je logická otázka. Zavírají se podniky s největším podílem na HDP. Koho si myslíte, že bude stát podporovat?

Děkuji za rozhovor.

Lenka Neužilová

Zdroj:www.ttg.cz